Slovník pojmů

Víte, že...

V České republice žije kolem 20 000 dětí, které vyrůstají mimo zázemí své biologické rodiny, a to zejména ve 150 zařízeních náhradní výchovné péče, jako jsou  kojenecké ústavy a dětské domovy,.
Specifický problém dítěte žijícího bez vlastních rodičů anebo mimo rodinu je jen jedním z aspektů širší otázky spokojeného vývoje a života dítěte. Z důvodu vstupu České republiky do EU se stalo nutností hledat nové cesty pomoci dětem nejen v rámci mezinárodních konvencí. V roce 2006 byly novelizovány zákony, které péči o tyto děti rámcově ošetřují např. Zákon o výkonu ústavní a ochranné výchovy, Zákon o sociálně právní ochraně dětí, Zákon o rodině a nově v roce 2007 vzešel v platnost Zákon o sociálních službách. Přesto stále existuje mnoho nedokonalostí, zejména v aplikaci zákonů do praxe .

Výchova dítěte v dobře fungující rodině je nepochybně ten nejlepší způsob, jak předcházet jakýmkoliv pozdějším potížím, jež mohou ovlivnit vývoj dítěte, ať již fyzickým (poruchy trávení, slabý imunitní systém), duševním (deprivace, problémové chování, dětská neuróza) nebo sociálním (dětská kriminalita, drogová závislost). Když rodina neplní svou zodpovědnost vůči dítěti, je důležité, aby bylo nalezeno nové rodinné prostředí či nová rodina co nejdříve a to prostřednictvím náhradní rodinné péče.

Náhradní rodinná péče (NRP) – forma péče o děti, kdy je dítě vychováváno “náhradními” rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. Tou je u nás zejména osvojení (adopce) a pěstounská péče.

Adopce (osvojení)

Je institut, který má v největší možné míře vytvořit vztahy jaké jsou mezi rodiči a jejich dětmi tam, kde se přirozené podmínky pro rodičovský vztah nemohou v plné míře uplatnit. Je státem garantovaný a zákonem ošetřený typ náhradní rodinné péče, při které přijímají manželé či jednotlivci za vlastní dítě a mají k němu stejná práva a povinnosti, jakoby byli biologickými rodiči. O osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele. Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem takový poměr, jaký je mezi rodiči a dítětem, a mezi osvojencem a příbuzným osvojitele poměr příbuzenský. Osvojitelé mají rodičovskou zodpovědnost při výchově dětí.

Pěstounská péče

Je formou státem řízené a kontrolované náhradní rodinné výchovy, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte i přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujali, vychovávají ho a starají se o něj. Naše legislativa nezná pojem hostitelská péče, ale k její realizaci vede snaha odpovědných pracovníků umožnit život v rodině těm dětem, které nejsou právně volné. Je vždy krátkodobá, časově omezená (víkend, prázdniny, svátky,…). U hostitelské péče je podmínkou stejné prověření, jako u osvojení či pěstounské péče.

 Poručenství

Jestliže rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven, nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, ustanoví soud dítěti poručníka, který bude nezletilého vychovávat, zastupovat a spravovat jeho majetek místo jeho rodičů. ( Zákon o rodině § 78)
Opatrovnictví

Vedle případů střetu zájmů zákonných zástupců a dítěte nebo mezi dětmi týchž rodičů navzájem (§ 37 odst. 1), ohrožení majetkových zájmů dítěte (§ 37b), omezení rodičovské zodpovědnosti (§ 44 odst. 2) a řízení o osvojení (§ 68b), ustanoví soud opatrovníka též v případech, kdy je to v zájmu dítěte z jiných důvodů třeba. (odst. 1). V takových případech lze ustanovit opatrovníkem i orgán sociálně právní ochrany dětí. (odst. 2) (Zákon o rodině § 83)

Náhradní výchovná péče

Je forma péče o děti, které nemohou být z nejrůznějších důvodů vychovávány ve vlastní rodině – nejčastější formou je ústavní péče (kojenecké ústavy, dětské domovy), kde je dítě vychováváno většinou až do své dospělosti.